Rozhovor Rozhovor Rozhovor Rozhovor Rozhovor


Umění jako zdroj energie i vrchol svobody

Když jsme hledali optimální doprovodný prvek k tématu našeho Májového koncertu, který by jej povýšil, vzpomněli jsme si na úžasného malíře Jiřího Petra. Z jeho obrazů totiž číší pozitivní energie, hluboká myšlenka i (sebe)láska. Proto je nám ctí, že jeho olejomalby doprovodí námi připravovanou akci na Frýdeckém zámku v sobotu 26. května. A pokud si některý z obrazů na místě zamilujete, může být Váš – stačí si jej zarezerovat.

Jiřího, který je prodejem svých obrazů na Aukru známý po Česku pod pseudonymem Jiří Petr Paintings, jsme museli vyzpovídat. Nešlo nám totiž do hlavy, jak je možné, že namaluje až 14 obrazů týdně a přesto všechny mají svou hlubokou myšlenku, jedinečnost i upřímnou krásu. Jak nám sám řekl, „každý obraz je otiskem energie člověka.“ Přijďte se tedy o jeho nepopsatelné energii sami přesvědčit na Frýdecký zámek již v sobotu 26. května. Celý rozhovor s tímto uznávaným mladým malířem si můžete přečíst níže:

Jak jste se vůbec dostal k malování?
K malování jsem se dostal sebedotazováním. Vycházel jsem z pocitu svobody, která je pro mě nejdůležitější. Vítěznou volbou pak z toho vyšlo výtvarné umění. V dětství jsem příliš neřešil, čím chci být a to mi zůstalo až do mých 21 let.  Nyní je malování mým povoláním. Tedy spíše bych řekl, že jde o vášeň, za kterou dostávám zaplaceno - takže ideální kombinace. Nějaké umělecké sklony sice mí předci měli, ale bohužel to u nich nebylo dostatečně rozvíjeno.

Jste schopen za týden namalovat mnoho inspirativních obrazů, kterým nechybí energie. Přitom každý kus je jedinečný. Kde berete inspiraci a energii?
Jelikož se při malování dostávám do jiného stavu vědomí - bezčasového, takže z pohledu vnějšího světa maluji opravdu hodně. Ale nevnímám to. Možná se to někomu nemusí líbit. Někdo to může brát jako komerci, neboť běžně namaluji až 14 obrazů týdně. A kde čerpám? Inspiraci beru ze sebe, z fotek, ale i u jiných malířů. Důležité je, že mám svůj vlastní osobitý, lehce rozpoznatelný styl.  Nabíjí mě malování samo o sobě. Čím víc maluji, tím více energie mám, které do svých obrazů přenáším.

Jak jste jako dítě s uměleckými sklony ve škole zvádal matematiku a fyziku?
Tak matematiku a fyziku jsem na škole bral jako své nepřítele. Známky tomu taky odpovídaly. Teď ale vím, že tyto vědy vycházejí z něčeho hlubšího. Po letech jsem si našel vztah ke kvantové fyzice a nyní se o ní ve volném čase velice zajímám.
Co pro Vás znamená slovo „úspěch“?
Největším úspěchem v malování je pro mě svoboda - tu nic nepřebije. Osobně výstavy nepořádám. Někteří lidé si ale zakoupí mé obrazy na internetu a pak uspořádají výstavku z vlastní iniciativy.

Jaký styl malování či osobnost je Vám při Vaší tvorbě inspirací?
Nemám žádný oblíbený malířský styl, obdivuji každého, kdo tvoří. Každý obraz je totiž otiskem energie člověka.

Z Vašeho rodiště pocházel známý český skladatel Bohuslav Martinů. Když malujete, pouštíte si při tom nějakou hudbu? A pokud ano, pak jaký žánr?
Při malování poslouchám ticho, občas také klasickou nebo meditační hudbu. Nejraději asi mám hudbu vážnou. Často si pouštím i čisté tóny okolo 528 Hz. Mají totiž blahodárný vliv na duši. Osobně na žádný hudební nástroj nehraji, ale plánuji si pořídit piano. Tak jen doufám, že nejenom jako dekoraci.

Prodáváte především na internetu. Kdo je typickým kupcem Vašich obrazů? Muž anebo žena?
Tak nejčastěji si mé obrazy kupují ženy i muži přibližně ve stejném poměru.

Jaká jsou přání malíře, která by si rád ještě splnil?
V životě bych si chtěl splnit, abych zvládnul běžet rychle bez únavy několik hodin v kuse. Běh je totiž vedle malování mou další velkou vášní. Představuje pro mě absolutní vrchol svobody. V přepočtu na čas, maraton zvládnu za dvě a půl hodiny.

Odhalíte čtenářům a všem Vašim příznivcům motto, které je pro Vás hnacím motorem?
Asi by to bylo „Memento mori“ (= Pamatuj, že jsi smrtelný). Udržuje mě totiž v přítomnosti a klidu. V životě zbytečně nekoukám dopředu, žiji ve víru energie, která tvoří svět. Právě tady a teď!.


ROZHOVOR:  14.5.2018 / Autor: Kateřina Škopková / Foto:  Jiří Petr Paintings