Rozhovor Rozhovor Rozhovor Rozhovor Rozhovor


Nejmladší český zaměstnanec v kosmickém průmyslu

Má teprve 15 let a aktuálně je nejmladším českým zaměstnancem v kosmickém průmyslu. Filip Kocián má na svůj nízký věk neobvykle vyspělé inspirativní myšlenky, proto jsme jej v rámci národní iniciativy Czech Industry Challenge oslovili a zrealizovali s ním rozhovor.

Kterou školu studujete a jaké studijní plány máte do budoucna v rámci České republiky, respektive zahraničí?
Aktuálně studuji na Gymnáziu Lesní čtvrť ve Zlíně. Ještě v rámci střední školy bych rád odjel na nějakou dobu studovat mimo ČR. Ohledně vysokoškolského studia mě láká fyzika nebo příbuzné obory typu vesmírné inženýrství, materiálová věda či geofyzika. Moc bych si přál absolvovat nějakou univerzitu v zahraničí. Přesnou představu zatím nemám, ale pokud bych se dostal na Caltech anebo na International Space University, budu nadšený.

Čím jste vůbec chtěl být jako malé dítě a kdo, respektive co Vás nasměrovalo do vesmírného průmyslu?
Mých vysněných povolání bylo hodně, ale rychle mě začala bavit věda, konkrétně kosmologie a jaderná fyzika. Obory jsou to hodně propojené. Zatímco výzkum v oblasti jaderné fyziky je sdružený pod velké výzkumné instituce, ve vesmírném průmyslu se aktuálně prosazují soukromé firmy a mně se to propojení s byznysem zamlouvá. To je taky jeden z důvodů, proč v něm dnes pracuji.

Pracujete ve firmě S.A.B. Aerospace v Brně (specializující se na dodávky vesmírných komponent) na nové, pro Vás speciálně vytvořené pozici „The youngest employee in the Space Industry“. Jak dlouho?
Společnost S.A.B. Aerospace jsem poprvé navštívil v rámci parádní soutěže „Expedice Mars“. Byli jsme spolu s ostatními studenty fascinovaní, že přesně na tom místě, kde stojíme, se budou integrovat součástky, které poletí do vesmíru. Věděl jsem ihned, že chci být toho součástí. A proč se nyní ve firmě věnuji marketingové komunikaci? Marketing je jedna z oblastí, které mě zajímají a obor, ve kterém mohu být v S.A.B. užitečný. Přece jenom prozatím nemám odpovídající technické znalosti, abych se mohl pustit do vývoje vesmírných technologií. Napsal jsem do S.A.Bu email a s mým současným nadřízeným - Petrem Kapounem - jsme se domluvili na schůzce. Poté mi poslal nabídku, která se neodmítá. Od té doby jsem již půl roku zaměstnancem tohoto podniku.

Podílel jste se na firemních příspěvcích o zkouškách raketových motorů. Co je ve stručnosti nejkritičtější část jejich testování? A podělíte se s námi, co vlastně obsahuje raketové palivo?
Při testech raketových motorů se v zásadě zjišťuje soulad mezi teorií a praxí. Při vývoji se spočítá a nasimuluje, jaký bude mít motor tah a jestli vydrží náročné podmínky při startu. Úkolem testů je ověřit, zda výpočty proběhly správně a všechno sedí tak, jak má. Při testování i samotných startech se může pokazit spousta věcí. Třeba v roce 1999 došlo k havárii, protože sonda posílala údaje v imperiálních jednotkách, zatímco navigátoři pracovali s metrickou soustavou. Sonda nakonec místo na orbitě naletěla plnou rychlostí na Mars. A co se týká složení pohonných hmot, tak to se často liší. Nejsem sice odborníkem na raketová paliva, ale nejčastěji se používá vysoce rafinovaný kerosin namixovaný s tekutým kyslíkem.

Zmínil jste fyzikální simulace, máte s nimi nějakou zkušenost?
Kromě S.A.B. Aerospace ještě spolupracuji s firmou Humusoft s.r.o., která se na ně zaměřuje. Učím se pracovat se speciálním software a zároveň hledám příležitosti k lepší externí komunikaci. Trendem 4. průmyslové revoluce je dematerializace. Možnost nasimulovat fyzikální jev před samotnou realizací je velmi zajímavá.

Co Vás baví na vesmíru? Je to tajemno a nekonečno, astrofyzika, chemie nebo i jakási spiritualita, že původ našeho bytí začal právě tady?
Vždycky mě zajímalo jak fungují zákonitosti ve světě, který je tak malý, že ho ani nevidíme. Nebo naopak na škálách, jež jsou pro nás nepředstavitelné. A co se odehrává na úrovni rozměrů ještě menších než je atom? Spirituálně vesmír nevnímám, neboť věda je ateistická disciplína a je to tak dobře.

Když slyšíte slova „Slunce“ a „černá díra“, co Vás na těchto nejvíce fascinuje? A pokud byste vžil do role vizionáře, kam si myslíte, že se lidstvo posune ve vesmírném průmyslu v roce 2050?
Slunce je naše nejbližší hvězda a bez ní by na Zemi nebyl život. Proces termonukleární fúze, díky kterému Slunce svítí, je fascinující. Černé díry jsou vesmírné jevy, kde fyzika dostává extrémní podobu. Například Hawkingovo záření, dilatace času obrovským způsobem rozšiřují lidské znalosti. Zkusím předpovídat, že v roce 2050 budou žít astronauté trvale na Marsu. Abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, bude zapotřebí vyvinout široké spektrum technologií, které potom naleznou uplatnění v dalších oborech a posunou raketovou vědu kupředu. Pokud by vývoj postupoval rychle, velký potenciál má podle mě těžba asteroidů.

Při čtení Vašeho blogu nás zaujalo, jak moc Vás baví vzdělávat mládež, předávat poznatky a směřovat děti k odbornému vzdělávání. Kde spatřujete mezery v českém školství?
Problémy školství jsou obecně složité a komplexní. Za sebe bych rád zmínil, že nejdůležitější je, aby student pracoval na svých silných stránkách, protože pokud bude dělat něco, co ho baví a jde mu to, bude ostatním přinášet přidanou hodnotu. Podle mě struktura znalostí, které budou v budoucnu potřeba, nekoresponduje s tím, co se dnes vyučuje ve škole. Už v roce 2020 budou podle World Economic Forum pro úspěch v práci nezbytné schopnosti jako emoční inteligence a kritické myšlení. Rámcové vzdělávací plány s tématy typu taxonomie hlavonožců a přechodníků tomu neodpovídají. Pokud chce být člověk úspěšný, měl by mít především vizi. Kdybych mohl ovlivnit témata, jaká se budou vyučovat, začnu otázkou: „Jak bude vypadat svět, na který chceme žáky připravit?“ A podle toho bych plánoval.

A jak pomáháte studentům?
Studentům se snažím pomáhat jednak při budování osobních značek a taky při zprostředkování užitečných kontaktů. Znám spoustu lidí a dělá mi velkou radost je propojovat s aktivními studenty. Když jsem s vědou začínal, spousta starších studentů mě nasměrovala k dalším aktivitám a já se teď snažím pomáhat těm dalším.

Jste sice ještě dosti mladý, ale již jste měl možnost pár inspirativních ikon v životě potkat. Která největší osobnost to byla a kterou byste si hlavně potkat ještě přál?
Okamžitě mě napadly desítky lidí, kteří by stály za zmínku. Krátce jsem mluvil třeba se současným ředitelem ESA Johann-Dietrich Wörnerem. Často mediálně známí lidé ale nemusí být ti nejzajímavější. Mám velký sen, i když nijak zvlášť originální. Chtěl bych mluvit s Elonem Muskem. Vážím si na něm jeho touhy měnit svět k lepšímu, jeho obrovské inteligence a schopnosti hledat netradiční řešení.

Jaký pokrok lidstva Vás za poslední tři roky nejvíce uchvátil?
Je těžké stihnout sledovat všechny novinky. Teď se zrovna podařilo pořídit snímek černé díry - to je cool. Líbí se mi růst trhu cubesatů, nebo pokroky v 3D tisku. Kdybych měl vybrat jedinou věc, bude to úspěšné opětovné použití prvního stupně rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Jaké jsou dle Vás tři zásadní kritéria úspěchu, o které byste se s mládeží pro inspiraci podělil?
Svůj kariérní vrchol mám ještě daleko před sebou. Popíšu ale, jak na úspěch pohlížím s mými aktuálními zkušenostmi. Úspěšný je podle mě ten, který věci tvoří, vymýšlí a nejen rozšiřuje. Úspěšného člověka vnímám jako osobu, která hledá vlastní cestu a nekopíruje způsoby ostatních. Dále pak je podle mě úspěšný ten, jehož práce má pozitivní přínos pro lidstvo. Proto se věnuji vesmírnému inženýrství a ne například algoritmickému obchodování.

Jak se mimo školu sebevzděláváte a jakých hodnot si ceníte v práci u svých kolegů?
Dřív jsem četl hodně knížek. Dnes hlavně poslouchám podcasty. Mám rád třeba Deeptalks, marketingový Peckapodcast a ze světových Planetary Radio. Snažím se si občas udělat online kurz, nebo navštívit odbornou konferenci. U svých kolegů v práci si vážím spolehlivosti, ambicióznosti. Taky mě u nich těší otevřenost. Důkazem toho je třeba, že zaměstnali patnáctiletého kluka. Moc mě třeba potěšilo, když mi kolega vykládal o speciálních karbonových kompozitech. Říká se jim „sandwich-structured.“ 

Kde byste se rád viděl pracovně i v osobním životě za 10 let?
Technicky vzato budu za 10 let zřejmě studovat vysokou školu. V o něco delším časovém horizontu bych rád v Silicon Valley zakládal technologický startup s cílem měnit svět. Předpokládám, že budu mít procestovaný kus světa a za sebou také pár fuck-upů, protože ty jsou rovněž důležité.

A co byste vzkázal dětem i jejich rodičům při rozhodování se jakým směrem do budoucna jít, respektive jak své děti ideálně navést?
Mojí vizí je zlepšovat svět pomocí technologických startupů, vědy a inovací. V první řadě nechci být nikdy průměrný. Nejvtipnější je hláška „Tohle jsme se ve škole neučili.“ Kdybych uměl jen to, co mě naučí ve škole, bud stejný jako všichni ostatní. Klíčem úspěchu je umět něco navíc, využívat svých talentů. To bych doporučil sobě i dalším studentům. Rodiče mají největší možnost své děti ovlivnit. Za všechno, co dnes mám, vděčím těm svým a vážím si jich za to.


ROZHOVOR:  29.4.2019 / Autor:  Kateřina Škopková / Foto:  Filip Kocián, EuroZprávy